úterý 3. března 2015

V Barmě nás nechtějí!

Cesta do Asie se kvapem blíží, což s sebou nese i rýsování plánů na první dny. Inu, po příletu do Bangkoku se setkám po 10 hodinách se svou kamarádkou Zebrou, která si téměř rok rejdila po Austrálii a Zélandu a rozhodla se před příjezdem domů zkusit jinou oblast, pro ni ještě nepoznanou - asijskou. V Bangkoku budeme nakonec 3 plné dny do 9. března, ač jsme jej měli opustit už 7. (viz. dále). Hned poté se přesuneme do Barmy (Myanmaru, ale Barma se mi lépe vyslovuje a píše) do hlavního města Rangunu (Yaogan), kde už na nás budou čekat další 3 kamarádi. A samozřejmě, ještě jsme neodjeli a věci se komplikují už teď.

V Bangkoku jsme si domluvili ubytování na Couchsurfingu, bohužel od dvou nadějných lidí jsme dostali vale. Přitom jedna slečna nás už přijala na 2 noci do 7. března, ale nakonec ji šéf povolal do Hong Kongu v dny, kdy máme přijet. Druhý člověk, který měl ovšem luxusní pokoj pro hosty, už bohužel měl couchsurfery jiné. No, nedalo se nic dělat a museli jsme najít hostel. Nakonec se nám podařilo i v takovém čase najít dvojlůžák za 133 korun na noc (osobu).

Největší potíže nám však udělala mnoha opěvovaná nízkonákladová společnost Air Asia, s kterou jsme se rozhodli letět do Rangunu, a tím ušetřit čas. Ano, čas je jediný, který ušetříme. Aerolinka nás nalákala na super cenu 1500 bahtů (cca 1100 Kč). Kupujem že...jaké bylo naše překvapení, když cena začala s dalšími kliknutími růst na základě výběru zavazadel, pojištění, sedadla, jídla apod. (samozřejmě jsme museli věci opět odklikávat - má to tak i Ryanair a ostatní?). Při platbě však došlo k dalšímu zádrhelu - platba byla odmítnuta, a to třikrát! Rada zkuste jinou metodu platby jaksi nefungovala, poněvadž inkasem thajské banky nedisponujeme a American Express jsme si ještě nepořídili. Pokus číslo 4 ovšem přinesl jen oznámení - čekáme na platbu, ale žádný potvrzený mail. My to ale se Zebrou nevzdávali. Pokus číslo 5 skončil tím, že cena 1500 thb už nebyla...u pokusu číslo 6 se cena opět objevila, ale při platbě zmizela. A dost, dalo by se říci, možná nás v Barmě Air Asia fakt nechce. Až na posedmé (!!!), kdy jsem změnil prohlížeč z Chrome na Explorer a platbu místo bahtů na eura se konečně podařilo letenky zakoupit. Heuréka. Ovšem letenka už byla o 300 bahtů dražší.

Další peripetii očekávám při elektronickém vizu do Barmy. Ač vyplnění šlo hladce, objevila se tam kolonka "kde budete ubytováni", kterou jsme vyplnil jako "none". Kdo to má vědět? Doufám však, že když jsem zaplatil 50 dolarů za visum, tak u této kolonky přimhouří oči. Jinak mě v Barmě neuvidí. Vyřízení trvá 3 pracovní dny, takže máme se Zebrou dostatek času najít místo, kde si můžeme vytisknout "acceptance" letter....snad přijde.

Teď se odmlčím. Musím jít dobalit svou krosnu. Litr slivovice je přelit do dvou nenápadných pet-lahví a bratr má přijet s léky. Mít doktorskou rodinu se někdy vyplatí, jen doufám, že mě na bangkokském letišti nezavřou s tolika léky za pašování drog.

1 komentář:

  1. Temer rok? Haha, kdyz nepocitam mesicni pauzu v Cechach, temer rok a pul ;)

    OdpovědětVymazat