Myslim, ze uz zacinam chytat barvu, nebo se jedna o zazranou spinu, tezko rici. Prach v Baganu muze k zmene barvy jeste pomoci.

Bagan je oblast, kde se na velmi velkem uzemi kolem poli a vesnic nachazi pres 3 tisice pagod ruznych velikosti. Rozhodli jsme si proto pujcit kolo a vyrazit na objizdku. Me kolo samozrejme jelo nejpomaleji a nemusim rikat, ze jsem na nem vypadal jak idiot. Prekvapive vsak vydrzelo celou dobu, aniz bych pichnul.

Neni mozne projet vsechny pagody, clovek stihne jen maly zlomek. Byly postaveny mezi 12. az 14. stoletim. Deli se na stupy, pagody a chramy pagodoviteho tvaru. Na nektere z nich se da i vylezt a pozorovat okoli, kde mezi zapadlymi stromy na polich vystrkuji spicky stovky pagod. Vyhled k nezaplaceni. Trochu otrava byla to, ze clovek pri prohlidce musi vyzouvat boty, takze ja se vyzouval minimalne 8krat. Kazda pagoda, i ta nejmensi, v sobe skryva budhu a prekvapive kazdy vypada jinak. Nasli jsme i pagodu se starymi malbami na stenach.

Navstivili jsme i breh reky, kde nas opet nahanec pokousel na projizdku lodi. Popravde, zacinam na tyhle lidi uz chytat agresivni ton, takze jsem se snazil drze smlouvat nejvyhodnejsi cenu pro nas a ne pro nej. Pak jsem ho odkazal, at jde otravovat jeden mlady par, ze ten ma penez dost. Po rece jsme se vypravili pozorovat na pagode zapad slunce, vylezli jsme na ni a uzivali si cerveneho slunce. To nam bohuzel pred zapadem zmizelo v oparu a uz se neobjevilo. Odebrali jsme se domu.

Jet na kole po tme bez svetla byl adrenalinovy zazitek. Ridici aut jsou hovada a sviti dalkovymi svetly, takze ja na kole malem sletel, jelikoz jsem byl oslepen. Nakonec to dobre dopadlo a vecer jsme opet navstivili nasi oblibenou restauraci, kde se pomalu stavame stamgasty. Maji luxusni jidlo a nemuzeme si jej vynachvalit.

Druhy den jsme museli najit pagodu, kde spat a za ukol to dostali, jak jinak, kluci.