pátek 13. března 2015

...vitej Barmo

V Barme nas privitali vlidni lide, kteri svou vstricnost ukazali opravdu uprimne, ne jak cmoudli Indove, co ve vas vidi jen penezenku. Jeli jsme rovnou na sraz s kamaradkou Nelou a dalsimi jejimi kamarady Davidem a Vercou. Cekali nas u domu, kde byla veznena Su Tij. Dorazili jsme driv, ale jelikoz tam nic nebylo, poodesli jsme do nedalekoho parciku a Zebra vyrazila sama na jidlo. Prisla s nekolika balicky jidla a zachranila nas pred hladem. Pri jidle ale nahle zacaly svou praci odstrikovace, takze brzy byl muj obed plny vody. Neriskoval jsem dalsi porci a jidlo vyhodil. Nastesti jsem se najedl dost.
Po stretu s Nelou a spol. se z nas stala petice, ktera chytila zhuleneho (zvykaji tu listy betelu, po kterych jsou totalne sjeti) taxikare a jelo se na autobusove nadrazi, kde jsme potrebovali koupit listek do mesta Kawun. Na autobusovem nadrazi byl totalni chaos a chumel. Centralni budova zde neexistuje, je tu mnoho pobocek, co ma svuj autobus, takze jsme chodili s Davidem od jedne ke druhe a hledali firmu, ktera nas tam odveze co nejlevneji. Plno lidi, chaos, troubeni, spina mi pripomnelo Indii, avsak lidi byli ochotni a nikdo po tobe nechtel penize a nesnazil se te donutit vzit jejich nabidku. Nasli jsme nakonec cestu za 15 dolaru a vyrazili nocnim busem do Kawun.
Cesta byla umorna, spal jsem z 9 hodin tak 2, jelikoz cesta vedla do vyssich horskych poloh serpentinami a silenymi silnicemi. Takze me telo nemohlo usnout, jelikoz jsem kontroloval, abych s sebou nehazal jak hadrovy panak. V deset vecer byla zastavka do vyvarovny, podobne jako v Evrope zastavka na benzinkach. Tady to byla obrovska jidelna se zachody a umyvarnami. Od ridice autobusu jsme dokonce obdrzeli kartacek na zuby a pastu! Museli jsme take hodinu strpet barmskou telenovelu a popove hity. Cesta proste strasna.
Rano kolem 5 ranni nas autobus vysadil v Kawunu, kde nas cekala teplota 15 stupnu! Dobre jsem nakonec udelal, ze jsem si i teple obleceni vzal. Kawun je v horach a je tu priserna kosa. Ubytovali jsme se v hostelu, ktery vysel na 3 dolary. Inu, pokoj ujde, ale zachody spolecne se sprchou, vecne ucpany, netece studena voda (!!!), takze se clovek musi umyt sprskou, kterou se myje zadek po truneni. Wifi nefunguje a vecer je zima. Zasuvka funguje jen tehdy, kdyz svetlo nesviti. Vsemu tu veli chorvatska jezibaba. Mame tu i snidani, jsem na ni zvedav.
Jelikoz oba zachody na hostelu byly plne exkrementu, musel jsem vyuzit poprve v zivote turecky zachod v restauraci. Nebylo to tak hrozne, akorat je to nepohodlne. To vite, clovek ma na zachode premyslet, ne trpet kreci v kolenach. Prosli jsme si mesto a tez zaridili trek na 50 km k jezeru Inle. Skodolibi ted namitaji, ze to nezvladnu, ale jde se na 3 dny, 2 noci se spi u mistnich kmenu a bude to urcite uzasny zazitek. Agenturu, ktera to zajistuje jsme vsak hledali dlouho. Nakonec jsme vybrali agenturu "strycka Sama", jak prihodne. Ridi ji stary zcestovaly pan, ktery vsak vypada na mirneho otrokare. Jsme zvedavi.
Wiki travel nam v leccems hodne pomohla, ovsem v barmske platbe se trochu zmylila. Platit se tu da vse v jejich mene, i kdyz se doporucuje platit neco predevsim dolary. Vymenil jsem si 100 dolaru a dostal jsem 100 tisic kyatu. Dokonce i s gumickou, silena mena. Bohuzel po dvou dnech mi penize dochazeji, 50 tisic jsem dal Zebre, jelikoz jsem myslel, ze 100 tisic je moc a aby si nemusela tedy vybirat. Jak se ale da platit vse, tisicovky mizi jedna za druhou. V Barme tak dlouho nebudeme.

2 komentáře:

  1. A zkusili jste Betel?
    Míša

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkný popis :) Jinak koukám, že už jste naběhli na místní režim - 15° v 5h ráno je šílená kosa, když je pod 20, tak někteří nosí čepice a rukavice :-)

    OdpovědětVymazat