Na dnesek Zebra vymyslela Floatig market, pro anglicky neznale Plovouci trh. V Bangkoku jich je vice, ale rozhodli jsme se navstivit ten nejznamejsi. Spolecnost nam delal par Jaan a Jaan, stari Zebriny znami, kteri se shodou okolnosti nachazeli ve stejnou dobu v BKK jako my. Tak proc se nesejit? Praha uz je out, setkavat uz se budeme s lidmi jen ve svete.

Na trh jsme vyrazili opet lodi, kde se mi opet podarilo nezaplatit. Pruvodci vsak byla drsna, sice mala ale vyrvavala jak sirena. Sel z ni strach. Nastesti me minula, kdyby vedela, ze nemam listek, asi bych zle dopadl. Cestou na molo jsme take odloudili tuktukari 2 Francouze, kreri hledali pristav. Jsme jim rekli, ze tam jdeme taky, tak at jdou s nami. Tuktukar si me pak dlouze prohlizel...urcite na me jeste ted nekde ceka...

Na Plovouci trh jsme jeli tuk tukem, ridic byl trochu nality ci zhuleny a trosku jsme prepiskli cenu. Nu coz, pripadne si da vive piv. Trh byl okouzlujici, vsude plno ryb a jidla ze specialit more. Neodolali jsme a dali si jidlo. Zebre velmi zachutnal salat z papajy a ja dostal nudle z rozctrcenym krabem, ktery moc lakave nevypadal. Ale nudle a zelenina mi hlad zahnali. Po trzich jsme vzali taxi az k hostelu, ktere nas vyslo na tolik, kolik jsme zaplatili za tuk tuka. Taxiky jsou tu fakt levne.

Po napoji z kokosoveho orechu jsme si dali mensi odpocinek a vydali se na Khao San. Snazili jsme se domluvit sraz s dalsi znamou, ale ta se neozyvala. Nakonec napsala az vecer, kdy uz jsme byli na hostelu. Skoda, mohli jsme mit 2 zarezy v kapse.

Vecer uz jen baleni a rozlucka s Bangkokem u posledniho piva Chang. Dalsi stace je Rangun, kde se sejdeme s Nelou a spol., dalsimi cestovateli. Mame se pripravit na vedro, smrad a spinu. Vedro uz zname, spina vetsi nez v Dilli nebude a smrad je vsude.

Cesta na letiste druhy den byla trochu narocnejsi. Nejdrive jsme jeli mhd na vlakove nadrazi, odkud jezdi vlak az na stare letiste Da Muhaong. Bohuzel vlak by nedojel vcas, a tak jsme vzali taxi. Zebra ukazala, ze smlouvani ma v sobe. Ukecavala a hadala se s taxikari bez smlouvani o svou cenu. Nakomec za 220 bahtu nas odvezl taxikar, ktery se trochu vydesil, kdyz mu Zebra zacala usinat vedle na sedadle. Nemit pas, tak mu spadne na ridici paku. A pak ze smlouvat neumi. Sama pak rekla, ze nesnasi taxikare, takze k nim nema respekt, coz pak vede k tomu, ze pri smlouvani je vuci nim neodbytna.

Bangkoku zdar a Barme zdar tez...pokracovani priste.