Poslední den v roce se teplota vyšplhala až k 28 stupňům. Vzal jsem to poprvé na pláž Bollullo, kam vedla cestička kolem banánových plantáží. Ty byly docela rozlehlé a pod listy se schovávaly ještěrky, takže když jsem šel kolem, listy neustále šustily, takže to vypadalo jakoby mezi banánovníky někdo chodil a když jste se dívali kolem, neviděli jste nic. U pláže se taky nacházely opuštěná pole oddělená kamennými cestami, kudy se dalo dostat až ke svahu, kde jsem se zase kochal skálami a mořem narážejícím do skal. No a k pláži se šlo zase strmě dolů. Pláž byla opět s černým pískem a leželo na ní docela dost lidí. Já jsem se až dolů nevydal, protože se mi nechtělo pak absolvovat cestu nahoru, takže jsem se otočil a vydal se cestou zpět na začátek cesty, odkud pak vedla cesta do města.
Dostal jsem se postupně do centra města, kde už se slézalo více lidí a hospody byly na hlavním náměstí doslova plné k prasknutí, lidi si povídali, ale bylo jich tam tolik, že to znělo jak řvaní na lesy. Raději jsem se odebral do uliček s barevnými domky. Lidi mi docela náladu začali kazit, pořád jich bylo kolem moc a nenechali mi klid. U jedné ulice byly nádherné dveře, řekl jsem si, že dám fotku u nich. Mno nešlo to, protože tam furt někdo chodil, tak jsem se naštval a šel pryč.