Resort v Changtan jsme přejmenovali na Resort hrůzy. Nejen proto, že holky měly stále průjem,  ale Nellina kamarádka Monika měla horečky a její přítel malátnost.  Resort dával zřejmě jed do jídla, aby tam lidi zůstávali déle. Proto jsme si s Davem řekli, že je nejvyšší  čas odjet, než taky něco chytneme. Dave, který bez problémů strávil noc na pláži, přišel z pláže, osprchoval se, rozloučili jsme se s holkami a jeli. K autobusu nás odvezl pick-up zdarma a málem nám bus ujel nebýt týpka z hostelu, který nás k němu zavedl.

Během cesty jsme opět poslouchali šílené barmské klipy, z kterých jsme dostávali záchvaty vzteku a zoufalství dohromady. Měl jsme chuť najít pistoli a odstřelit sebe nebo řidiče. Autobus nás dovezl do Rangunu, kde jsme byli odkázáni najít cestu na nádraží,  odkud jsme potřebovali jet do města Hpa-an. Vysazení na ulici jsme se nepohodli s taxikářem a Dave rozhodl vzít MHD. Barmánci nám řekli, že na autobus se dostanem lehce, tak jsme nasedli do minibusu a jeli. Inu, jeli jsme dobře,  jen za 1 $, ale Barmci opět nechápali,  kam se chceme dostat.

Minibus (mhd) nás vyklopil na rušné ulici a poslal nás do prdele na druhou stranu. Tam nás obklopili místní a ptali se, kam jedem. Dave jim ukázal mapu, kde je Hpa-an, a rozjela se velmi živá barmská debata o tom, kde je autobusové nádraží. Hulákání asi 10 lidí barmsky, kam jet, nám fakt nepomohlo. Nasledně přijel taxík a místní na něj řvali,  kam nás má odvézt. Nasedli jsme za 3 $ pro oba a jeli.

Na nádraží nás odchytil naháněč, který nám nabízel normal bus za 10 $  a klimatizovaný za 15 $. Projevila se má agresivita z hladu a řekl jsem mu, že chci jet za cenu jako jedou místní a za jinou nejedu. Světe div se, podařilo se...po smlouvání jsme srazili cenu na 7 $.

Zaplatili jsme a týpek nás vzal k jiné společnosti,  kde nám slečny řekly,  že nepatříme k nim. My nasraní jsme jim oznámili, že nás to nezajímá a ať si to vyřeší jak chtějí,  ale v buse budem. Holky pochopily. Zvedly telefon a místa byla zajištěna.

Autobus byl strašný - málo místa,  má hlava narážela do stropu, okna v úrovni nohou,  rozbité světla a do toho vyřvávání budhistické modlitby. Ze závěsů snad padaly štěnice. Hnus, bída. Do Hpa-nu jsme  dojeli ve 4 ráno. Nespal jsem vůbec.

Do města nás vzaly dvě motorky, našli jsme skvělý hotel a před spánkem jsme dali snídani. Byla úžasná. Nejen že jsme dostali velmi levnou rýži s kuřetem,  ale také thajský čaj! Po snídani jsme se ubytovali, objednali výlet do jeskyň a večer dali rum s kolou.

Zazili jsme první déšť.  Období dešťů začalo?