středa 20. května 2015

Nebe a peklo

V pondělí jsme odjeli na výlet na nejsevernější bod Bornea, tzv. Tip of Borneo. Rasputin nám tam doporučil resort Tampan de Aman, který znamená v jazyce kmene Rungus "Klidné a příjemné místo". Vede jej jeho kamarád z Austrálie Howard, kterého na severu znají všichni. Od Kudatu je Tip vzdálen asi 30 km, takže stop byl jasnou volbou. Vzal nás jeden místní, který toho moc nenamluvil, zato nás privezl až úplně k nejsevernějšímu výběžku. A tam jsme dostali se Zebrou přírodní standhalitidu - moře, nebe, zátoka, pláže...vše vypadalo jak z upravených fotek cestovních kanceláří. To se nedá opět popsat slovy. Jak bylo úžasné vnitrozemí, tak pobřeží s ním může nejen konkurovat, ale rovnou jej strčit do kapsy. Dostali jsme se do nebe. Museli jsme pak hledat Howardovo místo, restauraci Tip top, kde byla též recepce pro jeho resort Tampan, cestu k ní jsme tak vzali po bílém písku a poslouchali šustění moře.

Resort Tampan je vzdálen od pláže 6 km a Howard a jeho zaměstnanci vozí turisty z jeho restaurace pick-upem. Je to trochu voser, ale dá se to přežít. Po koupeli v průzračném moři jsme se svezli do resortu podívat se na naše ubytování. To je zasazené přímo v džungli, takže jsme jednu noc strávili v bambusovém pokoji, sprchovat se dalo pod hvězdami a na záchod se chodilo do kadiboudy, kde se "your business" zasypával pilinami a tím se používal i jako hnojivo. Za 43 ringitů (cca 280 korun) ta noc opravdu stála. V Evropě by tohle stálo 3krát tolik.

Den jsme si užili na pláži, negativně okomentovali západ slunce, dali prasácky hovězí hamburger (zde však západního stylu zatím nedosáhli), odhalili Čecha na první pohled, ač ze začátku dělal, že nám nerozumí. Užili si noc za zvuků džungle a ráno vyrazili zase zpět do hnusného Kudatu. Museli jsme si zaplatit odvoz,protože z Tip nejela žádná auta a stop by se nevyplatil. Pokud někdy pojedete na Borneo, určitě navštivte Howardovo místo. Také jsme se s ním seznámili, byl pilný jak včelka, pořád něco dělal - tu obsluhoval hosty, tam rozvážel, tu chystal zásoby. To by byl kapitán. Teda (Rasputina) zná a první, co nadhodil, bylo, jestli chlastá. Trochu nás to překvapilo,ale o jeho poznámce jsme se mohli nemile přesvědčit hned následující den.

S Rasputinem jsme měli sraz v Kudatu u hotelu Ria, který obýváme každý den kvůli wifi. Už nás tam znají a ví jaké kafe pijeme, stačí jen nadhodit a máme ho. Rasputin nás nemile překvapil, když řekl, že ve středu ještě nevyplujeme, s čímž jsme počítali. Stále chybí voda. Zapomněl jsem uvést, že když jsme byli v Tip, v Kudatu i v Tip hodně pršelo. Rasputin však nebyl na lodi, aby chytal vodu. Bohužel (mám podezření, že někde chlastal). Řekl nám, že musíme přinést ještě 120 litrů vody, než odjedeme!!! Přinesl 4 prázdné barely na doplnění. Fakt otroci. On mohl vzít aspoň 6litrový, má kýlu, ale unesl by jej. Dožírá mě stále více, že na vodu nedal ani ringit a stále upíjí ze zásob. To pak můžeme chodit pro vodu do nekonečna. Naštěstí jsme našli automat, takže 40 litrů vody nás vyšlo na 3,5 ringitu.

Na loď jsme dorazili před šestou a Rasputin nikde. Slíbil, že přijde v 18.hodin. V půl sedmé stále nikde nebyl,takže jsme naložili vody na člun, bahnem jsme člun dotáhli do vody a dojeli na loď, která byla zamčena. Čekali jsme. Rasputin se dobelhal až v půl osmé řádně navalen. Sotva vylezl na loď, zamotal si kraťase do lana a smál se jak kretén. Pak nastalo peklo - začal nám vyprávět, jak má hovno, jak ho všichni okradli a teď nemá nic. Mlel nám o tom, jak se seznámil se svou ženou a jak se milují. Blbka si jej brala ve 29. Zřejmě ji nikdo nechtěl, tak nepohrdla ani touto troskou.

Kapitán Ted alias Rasputin alias dědek je ale liný jak veš a nepustí korunu. Dokonce nám nedá ani na vodu, kde stojí litr 10 sentů. Jsem se ho ptal, jestli nemá nějaké drobné, řekl, že se podívá, ale seděl dál.

Nastává otázka, zda necouvnout a Rasputina neopustit. Ovšem jeho loď je plná našich zásob a už jsme do toho vrazili nemalou částku. Vyplout však potřebujeme nejpozději v pátek, musíme se odbavit na imigračním a ti jsou o víkendu zavření. Vyplout až v pondělí nedej bože v úterý by se časově nevyplatilo, na Filipínách potřebujeme být kolem 5. června.

Žádné komentáře:

Okomentovat