pondělí 11. května 2015

Když vás chytne líná

Někdy přijde den, kdy se člověk rozleží a nechce se mu nic dělat. Přesně to se stalo nám. V neděli jsme se váleli zase dlouho doma a Aliho přišel navštívit jeho kamarád, jehož jméno si nepamatuji, říkejme mu Swen. Opět jsme skoro nic nejedli a se Zebrou už jsme trpěli hlady. Nechápali jsme, že Ali nejí. Později jsme zjistili, že jí normálně jako každý Asiat každé 2 hodiny, ale teď si dal ozdravnou kúru, že nebude moc jíst. A my to zrovna schytali. Ali si dává různé výzvy, například jeden týden spal jen 1 hodinu denně. Naštěstí tento challenge absolvovat nemusíme.

Ali a Swen nás vzali na projížďku k pláži,kde se dá sledovat západ slunce, jež je nejkrásnější v celém Sabahu. Nejdřív jsme však navštívili podnik, kde prodávali kokosové pudingy. Swen se nás při hltavém pojídání kokosu zeptal, zda jsme obědvali. Když jsme mu oznámili nesměle, že ne, s vyděšeným výrazem nám objednal rýži s malými rybkami. Zhltnul jsem to jako bych 2 dny nejedl. Následně jsme se vydali na pláž, kde jsme čekali na nejhezčí západ slunce na Sabahu. Ten byl skutečně úžasný, slunce sice zapadlo celkem brzo a na obloze vytvářelo klasické barvy přes červenou do modré, ale po západu se na obloze objevily nádherné paprsky jak z obrázku. Nedá se to ani popsat, to se musí vidět. Ani foťák tohle nebyl schopen vyfotit. Večer se lenošilo a v kavalci brouzdalo na netu,dokud nepřišel black out celého Kota Kinabalu, kdy jsme se odebrali spát.

Druhý den už jsme chtěli odjet, jenže naše lenost se zvětšila a nechtělo se nám opustit dobré bydlo. Proto se Zebra nesměle zeptala Aliho, jestli můžeme ještě jednu noc zůstat,poněvadž dnes se vrací Aliho bratr. Ali neprotestoval. A tak jsem línou náladu využil aspoň k plánování Filipín a co vidět. Aktuálně na Filipínách řádí tajfun,tak doufám, že brzy skončí. Pak jsem vykydl u televize,od které mě musel vyhnat Ali. Jeli jsme na oběd a Ali nás pozval na skvělou místní specialitu - špagety s oříškovou omáčkou. Dlouho jsem si neužil tak vynikající jídlo, naposledy v Barmě v Changtan. Následně jsme vyzvedli Aliho bratra a opět vykydli u televize. Zítra už musíme fakt pryč.

Zebře se však ozvala paní, kterou jsme s jejím manželem potkali při našem prvním stopu (viz. příspěvek Ráj na Borneu) a pozvala nás na festival,který se zítra koná. Do Kudatu, kde kotví Ted s lodí, se tak ještě nedostaneme. Ovšem nechceme zase oxidovat u někoho dlouho. Ted se nabídl, že nás vezme lodí na ostrovy a toho chceme využít. Čím dříve tak odjedeme za ním,tím více bude času. Ale kdo by nevyužil pozvánku na festival, ochutnávku místních vín, nocleh zdarma.

Update: Ali a jeho bratr Abdula šli navštívit svou matku a nás Sharif pozval na skvělou večeři - ryba, chobotnice a hovězí rolky. Vzal nás do restaurace, kde obsluhovaly velmi rozverné a komunikativní děvčice. Zasmáli jsme se, tohle by měli zavést i u nás. Po večeři jsme opět bivakovali u televize a sledovali horor. Na návštěvu přišel soused od vedle, Sharifův bratranec Ali a zase nevíme, kdy pujdeme spát. Půlnoc odbila,vstáváme v 7, takže to vidíme zase na walking dead na festivalu. To je cena za to, že se necháme hostit. :)

Žádné komentáře:

Okomentovat