Tragéd na cestách - cestopis do nepohody

Hurá, ledy se hnuly a konečně víme, kdy odplujeme. Nejzazší termín je naplánován dle Rasputina na nedělní poledne. Musí se ještě dodělat poslední úpravy. V pátek jsme absolvovali byrokratické kolečko k odbavení z Malajsie. Nejdříve se musí odbavit loď, následně lidi a třetí štace je oznámit na imigračním, že vše proběhlo a oni nám mohou dát razítko. Po odbavení bychom se neměli zdržovat...

Continue Reading

V pondělí jsme odjeli na výlet na nejsevernější bod Bornea, tzv. Tip of Borneo. Rasputin nám tam doporučil resort Tampan de Aman, který znamená v jazyce kmene Rungus "Klidné a příjemné místo". Vede jej jeho kamarád z Austrálie Howard, kterého na severu znají všichni. Od Kudatu je Tip vzdálen asi 30 km, takže stop byl jasnou volbou. Vzal nás jeden místní, který toho...

Continue Reading

Dny před vyplutím jsou stále stejné - ráno na palubě mě v 6 ráno vzbudí pařák od vychazejícího slunce. Následně musím přežít Rasputina, než se vzbudí Zebra, která má ještě stín. Připravím snídani šampiónů - ovesné vločky s kakaem (zde názvem Milo), cukrem a marmeládou a kafe ze sáčku. Po snídani vyslechnem hodinový monolog Rasputina (většinou nezajímavý) a pak zdrhnem s kanystrem do...

Continue Reading

Hlášení z lodi: Kapitána Teda jsme přejmenovali na Rasputina, jelikož nám o něm obsáhle vyprávěl bezmála hodinu a jeho život jej fascinuje. Na jeho historkách a vyprávění cvičíme trpělivost a ústní svalstvo, abychom nezívali. Zebra už dvakrát při jeho monologu usnula, jeho to však neodradilo a upnul aspoň pozornost na mě. Tři noci jsme už museli přežít 2 až 3 hodinové monology, tu...

Continue Reading

Určitě jste byli netrpělivý ohledně toho, kdy se dostaneme na loď. My byli netrpěliví též. Proto jsme se rozhodli vydat do Kudatu si prohlédnout loď a kapitána. Z ortopedické stanice nás Henan místo v 8 ráno vyzvedl v 1 odpoledne, naštěstí jsme měli snídani a kusy papíru, abychom se zabavili hrou Město, jméno. Henan a jeho žena nás vyhodili na výpadovce směr Kudat,...

Continue Reading

Namasaya Adam. Saya tingal di Praga. Malajsa inda. Saya suka tidur. Nejen malajsky jsem se naučil od Aliho, večer před spaním jsme dali "hru" Duch mince, což byla vlastně taková spiritualistická tabulka. Na papír se několikrát obkreslila mince a do kroužků se napsali písmena, čísla a Ano a Ne. Následně se mincí pohybovalo a ptalo na otázky. Nejdřív jsem do toho nechtěl jít,...

Continue Reading

Někdy přijde den, kdy se člověk rozleží a nechce se mu nic dělat. Přesně to se stalo nám. V neděli jsme se váleli zase dlouho doma a Aliho přišel navštívit jeho kamarád, jehož jméno si nepamatuji, říkejme mu Swen. Opět jsme skoro nic nejedli a se Zebrou už jsme trpěli hlady. Nechápali jsme, že Ali nejí. Později jsme zjistili, že jí normálně jako...

Continue Reading

Samozřejmě i druhou noc jsme šli spát pozdě, tentokrát ale za to mohl pitomý film XXX, který se točil v Praze a já se holt chtěl podívat. S Alim jsme dali pivo a posléze jsme i načali náboženskou debatu o křesťanství a islámu. Bohužel jsem nebyl tak vzdělán jako můj bývalý spolucestující David, takže jsem jen řekl svůj názor a něco, co jsem...

Continue Reading

Únava se na nás začíná nebezpečně podepisovat. Dva měsíce na cestách při nedostatku spánku, nepravidelné stravě a neustálého přesouvání se projevuje na našem fyzickém i psychickém stavu. Musíme však vydržet, nejsme žádná párátka. Čech,s kterým plujeme na Filipíny,se jmenuje Ted a už nás čeká na lodi u města Kudat na Borneu. Nemusíme však spěchat. Cigánský způsob cestování se mi docela zalíbil, takže po...

Continue Reading

Opustit Bangkok a nevidět nejvýznamnější chrám celého Thajska - Wat Phra Kaeo - by byl hřích. Úkol zněl jasně - zajít tam. Rozhodl jsem se proto obětovat 500 bahtů a jeho návštěvou se tak rozloučit nejen s Bangkokem, ale také s celým Thajskem. Vstup 500 bahtů jsem nakonec neplatil, chrám byl zdarma, takže tuším, že vstup se platí jen do Královského paláce, který...

Continue Reading

Přesně dnes jsou to 2 měsíce, co jsem nastoupil do letadla do Bangkoku a jal se cestovat. V tento den také odletěli Nela, Verča a David zpět do Prahy a nastává tak "nová" etapa se Zebrou. A nastane příhodně zase v Bangkoku. V něm jsme všichni od 2. května a každý jinde. Zatímco holky se ubytovaly u profláklé turistické Khao San, David šel...

Continue Reading

Kdo neviděl chrám Wat Doi Suthep, ten nebyl v Chaing Mai, říkají místní. Tudíž i my nemohli být pozadu. Vstávali jsme u Som bohužel v 11, protože se šlo spát pozdě. Som a její kámoš spali jen 4 hodiny! Thajci fakt nespí. S Davidem jsme přemýšleli, jestli si půjčit kola, motorku nebo využít jiný způsob tak, abychom ušetřili čas i peníze. Jsem rád,...

Continue Reading