Přestal jsem mít rád Francouze. Místo žabožrouti jim začínám říkat "Blokátoři". Francouzi totiž mají potřebu blokovat přístupové cesty. Nebo nevím, jak si vysvětlit, že si 3 Francouzi povídají ve dveřích vedoucích na toalety. Jeden mi zablokoval zase dveře z guesthouse. Ale pryč od stížností.

Já se opět nevyspal, tentokrát mi ale nevadil chlad, ale svítící lampa u stanů. V noci zima dosáhla už takového bodu, kdy se na stanu objevila námraza, ovšem myslím, že za to může halucinace. Zatím se nám nekouří z úst. Nepodařilo se nám zase vykopat v 10 hodin, o 12 minut jsme se zpozdili. Auto XY má také problémy s věcmi v kufru. Říkáme tomu kvadranty, ale rveme to tam bez ladu a skladu. Popravdě nejdřív mi to nevadilo, ale můj spacák, který už se rve k zadnímu sedadlu, mě už říká, že bychom ty kvadranty udržovat měly. Holt ale nemáme modré tašky Ikea jako auto XX. (jen pro zapomnětlivé - označení je to jako chromozomy, auto XX je složeno ze samých žen).

Co nám Island přinesl dnes? Opět nezklamal a ukázal zase něco navíc. Míříme k západním fjordům, to je ten poloostrov vlevo nahoře. Než jsme tam dojeli, navštívili jsme národní park Snaefellsnes. Ten je tvořen celý vyvřelou krajinou a člověk může vidět, jak a kudy tekla láva z vybuchlé sopky. Masy sopečného popela byly vidět na obou stranách silnice široko daleko. Uprostřed parku se pak majestátně tyčila sopka Snaefellsjokull. Docela ponuré místo, z pustiny tyčely černé kameny a trochu to připomínalo svět po apokalypse. Už chápu, že Vesuv srovnal Pompeje se zemí a pohřbil je pod několika metry lávy. Ta ohnivá síla musí být šílená.

Před tímto parkem jsme u cesty zahlédli průrvu v masité skále, u které se shromážďovali turisti, tak jsme se tam zajeli podívat. V průrvě kdysi údajně žil napůl muž a napůl trol a ve skále se dá vidět díra do nebe. Uvnitř však tekl potůček a muselo se přeskakovat po kamenech a šplhat stále nahoru úzkým korytem. Adrenalin u mě jel na maximum a těšil jsem se, že si zeslaňuji jeskyni. Bohužel turisti to tak blokovali a ostatní to otrávilo, takže jsme se odebrali zpět. Zklamalo mě to, protože to mohlo být dobrodružství, ale kvůli turistům, kteří tam někteří lezli v kožených botech či zdržovali, se to fakt nedalo.

Největší highlight dneška byla ikonická hora Islandu, která se objevuje na každé fotce a stala se také slavnou díky natáčení seriálu Hry o trůny. Než jsme k ní dojeli, od sopečné pustiny jsme se dostali do míst jak z Pána prstenů. Kolem zelené hory, kde tu a tam tekly vodopády. Zastávku jsme udělali ve městě Grundarfjordur, kde jsme si dali ve stánku rybu v bulce. Ta byla naprosto luxusní a ještě luxusnější byla bruneta, která nás obsluhovala. Ta, když mi vysvětlovala, že si mám dát domácí okurkovou omáčku, tak jsem ani nevěděl, co říkala. Jsem se zamiloval. Nicméně muselo se jet. Dalších 7 lidí nemělo potřebu čekat.

U ikonické hory Kirkjufell teče vodopádek Kirkjufellsfoss, kde se fotí pak ty typické fotky na instagram. Přitom kolem je naprosto majestátní krajina, která mi opět přivodila motání hlavy. Taky jsem tedy vyzkoušel udělat co nejlepší foto a na mobilu jsem zkusil "malovaní světlem" funkci, což má způsobovat ty hezky zamlžené vodopády. S mobilem se ale nesmí při snímání ani pohnout. Neměl jsem stativ, takže jsem si vyrobil stativ z kamenů kolem a trochu se válel na zemi pro pořízení nejlepší fotky. Turisti nechápali, kamarádi se mě zase stranili, ale fotka vyšla parádně. Mimo to jsme dnes navštívili i pobřeží, kde jsme se kochali vyčnívajícími útesy z moře a do kolem létala hejna racků. To jsem málem vrhnul, protože nás zasáhl puch jejich výkalů. Ten přebil i mou rýmu. Představte si puch odstáté moči, přesně tak to páchlo na těch útesech, kde rackové měli svá hnízda.

Dnes jsme také narazili na docela levný obchod. Ujíždíme tu na islandských jogurtech Skyr různých příchutí. Dali jsme si už i hot dog, kteří tu islanďané jí ve velkém. A na konec jsme dojeli do kempu, který se tentokrát nacházel na mistě, kde nechcípnul jen pes, ale i kočka. Dokonalá pustina. Přitom to byla nějaká pidi vesnice, ale připadalo mi, že byla opuštěná. Jen u kempu byl bazén, kde se děvčata šla vykoupat a využít sprchu. Bez vstupu do bazénu jste se osprchovat nemohli. Ja nechtěl platit za sprchu 120 korun, tak mi musela stačit budka s umyvadlem.