Město Chang Mai je bráno jako "must see" v Thajsku. David se rozhodl jej navštívit před tím, než odletí domů, a já se rozhodl k němu připojit. Mohl jsem zůstat s děvčaty, ale ty podnikly cestu na ostrov Ko Lanta, aby tam dělaly takové ty typické věci, co se dělají na pláži. Pro mě nuda. Takže jsem raději nasedl do nočního vlaku z...
Opustili jsme policejní stanici ve spěchu, jelikož pro vězně si přišly jejich manželky a nastalo hotové drama jak z jihoamerických telenovel, ječely na své manžele přes mříže, dalo se vyvodit asi jak - je magor, co si teď počne, jak si to představuje takhle se chovat apod. Jedna manželka se z toho zhroutila a jala se brečet před vchodem na lavičce. Sbírali se...
Bylo, nebylo, v městě Kota Bharu se probudila v polorozpadlém altánku, kde kočky chodí na záchod, dvojice smradlavých hochů. Vydala se do islámského muzea, kde se dozvěděli, že islám do Malajsie údajně přišel z Číny, a to kvůli nespokojeným obchodníkům. Více se tam nedověděli. Spravili si chuť v restauraci patřící prodejci tygřích koček, kterého potkali díky Albánci, a ten jim opět poskytl jídlo...
Poslední, a zřejmě pohostinností nejzajímavější zastávkou, bylo město Kota Bharu nacházející se na západě blízko u thajských hranic. Přijeli jsme sem nočním busem, který sebou tak házel, že jsem oka nezamhouřil. Inu, Malajsie jak ji známe zmizela, ocitli jsme se v Barmě. Autobusové nádraží se nacházelo uprostřed pustiny a vypadalo jak ze středověku. Vypravili jsme se do města pěšky, protože mhd ještě nejelo....
Zatímco děvčata se rozhodla u kluků zůstat ještě pátou noc, kdy svůj volný čas se rozhodly využít opalováním se u střešního bazénu, my kluci jsme se rozloučili s fotbalistou Princem a odjeli do historického města Melaka, které bylo v 18.století portugalskou kolonií. Rádi bychom trávili více času i s holkami, ale jejich priority jsou bohužel rozdílné. Do Melaky jsme dojeli až večer, protože...
U fotbalistů místo 2 nocí zůstaneme nakonec 4. Kdo by nevyužil jejich pohostinnosti jídla z kuřecích hlav, nezašel si zaplavat do bazénu na střeše či nekochal se krásným výhledem z balkonu. Priority kluků a holek jsou rozdílné, zatímco holky využily 3.den k nákupům v China town, kde utratily majlant za hadry, hoši se vydali prozkoumávat památky Kuala Lumpur a jeli na výlet do...
Hlavní město Malajsie, Kuala Lumpur, bylo několik let mým snem ho jednou navštívit. A konečně se mi splnil. První noc jsme strávili sice na náměstí svobody (Merdeka square) na větrací šachtě, ale už pri svítání jsem věděl, že tohle město budu milovat. Probudil jsem se a naproti viděl konečně za světla palác Sultan Abdul Samad. Museli jsme se s Davidem ospalí vydat najít...
V šest hodin ráno přišel hlídač, aby nás probudil, protože se otevíralo centrum a uklízečky nastoupily na směnu a bylo by nevhodné vymést bělochy z podlahy. Sbalili jsme se, hodili stan na slunce a šli na snídani do naší oblíbené kavárny, kde už měli pro všechny případy připravenou redukci pro naše vybité mobilní telefony. Když jsme se najedli, šli jsme sbalit stan a...
Tři dny na ostrově Penang se nesly ve znamení treku, Vyhlídkové cesty a prohlídky města. Dovolte mi je popsat blíže. Po noci ve strašidelném domě jsem chytal hned ráno roupy, poněvadž na monkey beach nebyly nejen opice, ale ani mušle. Zjistili jsme, že na pláži stojí voda 4 RTN, v městečku vzdáleném, jak už jsem psal dříve, 3,5 km hustou džunglí však stála...
V Malajsii jsme dali snídani u banky na schodech, chleba s nutelou! Konečně česká snídaně na cikánský způsob. Po výběru z bankomatu jsem zjistil, že 1 malajský ringit je našich 7 korun (kdo chce v usd, tak 1$ = 3,66 RTM). Pak jsme opět šli chytat stopa na ostrov Penang. Podařilo se nám chytit fyzioterapeuta Sita, který nás odvezl až na přívoz. Dali...
Z klastera Suan Mokh nas propustili 11.den. Vypuklo komunikační šílenství, kdy se lidé, co se postupně seznámili při porušování ticha, spolu bavili a vyměňovali si kontakty. Já se seznámil se Švýcarem Aaronem, kterého možná potkáme v Kuala Lumpur, velmi pěknou a stydlivou Němkou Sabrinou, Čecho-Kanaďanem Kryštofem, Čechem Adamem a dalšími. Popovídali jsme si o svých plánech, dali poslední snídani a pak už se...
Vydržel jsem 10 dnů zavřený v klášteře a byl schopen 7 z nich se docela držet meditačního plánu, který byl skutečně velmi nabitý. Asi není možnost popisovat všechny dny, jelikož byly poněkud jednotvarné, avšak zažil jsem mnoho pocitů a docela i zážitků, tak jsem se rozhodl je připisovat průběžně do svých pozdějších příspěvků jako Perly z kláštera. Inu, kde začít? Meditace se zakládala...
