Letos mě napadla myšlenka vyjet na dovolenou úplně sám a vyzkoušet, jaké to vlastně bude cestovat sám se sebou. Jelikož i po Japonsku mi ještě nějaká dovolená zbyla, hodil jsem si ji týden před Vánoci. Destinace se vyvinula tak sama - minimálně 8 lidí z mého okolí si vychvalovali Malorku, tak jsem se rozhodl vydat tam. Plán byl letět z Vídně, která je...
Únava se minimálně na mně začíná projevovat a už není odbouratelná bohužel ani vůlí. Jenže ještě zbývají dva dny a přece je neproležíme na bytě. Nejdřív bych ale chtěl uvést na pravou míru, jak je to s placením v Japonsku. Téměř nikde nešla použít karta a museli jsme platit hotovostí. V 80 % případů, ať už šlo o restaurace, vstupy či jiné náležitosti....
Z Tokia se dá dostat úplně všude po Japonsku, někdy je to na krátkou vzdálenost, někdy na dlouhou. Proto jsme se rozhodli, že také dáme výlety po okolí, abychom celý týden netrávili v této megalomanské metropoli. První den jsme zvolili město Nikko zapsané jako kulturní dědictví UNESCO a doporučované snad všemi, kdo tu byl. Nikko je od Tokia vzdálené 140 km, takže jsme...
Čas běží a po 12 dnech jsme konečně dosáhli hlavního města Tokia. Z Hakone to bylo jen 35 minut shinkazenem, tentokrát jménem Kodoma. Shinkanzeny mají jedinou nevýhodu pro evropské muže, nepohodlnost na šířku. Prostor pro nohy je úžasný, ale na šířku je to jak v letadle, překážíme si rukama a sedíte-li 3 kluci vedle sebe, připadáte si jak sardinky. V Tokiu bydlíme tentokrát...
Hakone nabízí milovníkům túr skvělé treky jak lehké pro příležitostné výletníky, tak těžší pro ostřílené horaly. Mirek nám pro druhý den vybral tu druhou možnost, a to výlet na Mount Kintoki (1213 m.n.m.), odkud je nádherný výhled jak jinak na Mt.Fuji. Samozřejmě proč jít rovnou na jednu horu a nevzít to rovnou přes dvě a následně po hřebenech. Túra tak začala cestou na...
Abychom nestrávili jen čas ve městech, odebrali jsme se také do hornatých oblastí poblíž posvátné hory Fuji. Místo se nazývá Hakone a jedná se o národní park jen kousek od Tokia. Opět jsme využili shinkazen, tentokrát jménem Hikori (pohodlnější Sakura v těchto místech už nejezdí). Cesta z Kjóta do Odawary (největší město v oblasti) trvala 2 hodiny, přes půlku ostrova. Já ty vlaky...
Kjóto mě nadchlo, dokonce i ty pravoúhlé ulice, které mi přijdou hrozně jednotvárné, se mi v tomto městě líbí. Už se v nich orientuji jako bych zde bydlel. V čem ale můj velmi vyvinutý orientační smysl pokulhává, je nádraží, kde jsou zastávky jak vlaků, tak metra, tak busů a nádraží má 3 patra, mnoho chodeb, 33 nástupišť (bez metra!!!) a já se zde...
Zatímco v Osace byla průtrž mračen, v Kyotu naopak teploty stouply na "krásných" letních 30 stupňů. Bohužel vedro je tady nesnesitelné, pocitem se dá srovnat jako "suchou prádelnou". Možná to podnebí vytváří hory kolem. Samotné Kjóto je velmi příjemné městečko s pravoúhlými ulicemi, kde neustále narážíte na skryté chrámy a pagody v ulicích. Hostel máme skryt v úzkých uličkách, kde na jednu stranu...
Osaka nás přivítala brutálním deštěm a do toho šílenějším hledáním ubytování. Rezervoval jsem airbnb a slečna poslala směr k ubytku pomocí obrázků a šipek. Říkal jsem si, že stačí přece znát adresu a na šipky se vykašlal, jenže adresa byla jiná. Přišli jsme totiž někam jinam a následně jsme tedy tu pravou adresu hledali pomocí street view a obrázků. Šifra jak z noční...
Tahle věta z písně od Sandry mě pronásledovala celý den v Hirošimě. Do Hirošimy z Fukuoky jsme se dostali shinkanzenem Sakura na JR pass (taková lítačka pro turisty na vlaky japonských železnic, části busů a ještě jiných prostředků). Cesta shinkanzenem je vskutku zážitek. Rychlost a přesnost je skvělá, při rozjíždění jsem cítil i mírné zaboření do sedačky. V Hirošimě jsme se ocitli během...
