středa 17. června 2015

Relaxace na jihu

Oslob je malá vesnička na jihu ostrova Cebu, jež je turisty navštěvována především díky atrakci velrybích žraloků asi 18 km od ní. Ubytovali jsme se v bambusové chatce, asi 2 km od centra Oslob, která se nacházela na dvoře staveniště. Co bychom ale chtěli za 110 korun/osobu na noc. Do centra jsme se dostávali moderními tricykly jako místní. Ve vesnici se nachází kostel z 19. století, který pamatuje dobu kolonialistů a vypadá jako kostelíky z jihu Španělska. U něj se ještě rozprostírala citadela, která však v roce 2005 utrpěl požár a zůstaly z ní jen základy. Jinak se v Oslobu nic nenachází, ale opět jako jediní cizinci jsme si jej zamilovali. Našli jsme hrncovny, kde se naučili nám dávat rýži k obědu, aniž bychom jim museli říkat. Dále si nás zapamatovali v pekárně, cukrárně, na trhu, v obchodech a u tricyklů. Prošli jsme ves křížem krážem, došli na vyhlídku, viděli jatka "filipino style" a všude narazili na milé lidi, z nichž někteří se s námi dali do řeči a vítali nás s úsměvem na Filipínách.

Samozřejmě jsme sjeli i na podívanou na žraloky. Bohužel se jedná o ohraničený úsek sítěmi kousek od břehu, kdy loďky naženou na konec a rybáři hází do vody potravu, aby žraloci připluli. Když pominu ale tento efekt, šnorchlování s velrybími žraloky byl opravdu zážitek. Jedná se o obrovské ryby, u jednoho byla jeho zadní ploutev větší než já. Asi třikrát se mi stalo, že jsem sledoval jednoho,jak se krmí a přitom jen kousek ode mne proplul další, aniž bych si ho všiml. Docela adrenalin, když kolem vás propluje 3metrový žralok. Jednou jsem byl mezi čtyřmi najednou, člověk pak neví, kam má plout. Zvířata jsou to mírumilovná, ale nesmíte se jich dotýkat, jinak by mohla být agresivní. Takže opatrnost byla na místě, jejich huba by mě spolkla rychle (ale asi by se zadusili i přesto, že jsem pohubl). Plavání trvalo asi 30 minut, naštěstí se tam nacházeli jen Asiati, kteří pištěli u lodi, takže já, Zebra a ještě jedna Polka Kinga, co se k nám přidala, jsme v klidu plavali dál a užívali si žraloků nejvíce bez kopání do lidí. Měli jsme štěstí, zjistili jsme později, že za pár hodin tam nebylo kvůli lodím k hnutí.

Po skončení jsme dali sprchu, mé kraťase asi z loďky nasály hnusnou vodu a začaly smrdět tak, že si na nich ustlala kočka jako na brloh, když jsem si je položil na lavičku k sprchám. Musel jsem ji vyhánět, nedala se. Po žralocích jsme vyrazili všichni 3 na vodopády Tanawan, které byly asi 7 km od žraloků. Jedna motorka nás chtěla vzít za 150 peso/osobu, jsem mu řekl, že to stojí max 50. Urazil se a odjel. Svezli jsme se jeepney za 8 pesos k cestě na vodopád, odkud to bylo asi 3 km. Odtamtud jezdí motorky, co vás svezou až k vstupu na vodopád (ano byl zpoplatněn 20 pesos). Byl čas, ne moc velké vedro, tak jsme se rozhodli jít pěšky a trochu se zase hýbat. Cesta vedla neustále do prudkého kopce, takže za odměnu jsme dostali výhled na záliv kolem. Vodopád se nacházel uprostřed kopců a první pohled byl docela zklamání. Z dálky jsme viděli jen velký čůrek, ovšem zblízka to byl pohled pro bohy. Voda pomalu tekla po členitých skalách porostlých mechem a končila v průzračném modrém jezírku, které přinášelo chladivé osvěžení. Člověk by tam mohl strávit celý den. Rušivé elementy byly jen skupiny Asiatů, kteří se fotili u každé větve. Po odpočinku jsme vyrazili zase pešky zpět na hlavní silnici, tentokrát z prudkého kopce. Do Oslobu jsme si stopli autobus, plusem je, že zde vám bus zástaví opravdu kdekoliv. V Oslobu jsme dali oběd a rozloučili se s Kingou. Ta se šla procházet městem, my šli na kafe. Objevili jsme obchod, kde nám zalili kafe za 10 pesos a studený nápoj za 7,5 pesos (normální cena je 20 pesos). Dlouhou dobu jsme mysleli, jestli se nespletli.

Bohužel jsem zjistil, že jsem ztratil klíče od naší chatky na dvorku. Dostali jsme se do ní přes okno, ale musím oznámit tuto situaci (i když by se dalo zdrhnout), mají moje údaje. Poslední večer jsme vyrazili na večeři zase do Oslobu a chtěli jsme stopnout tricykl. Jel kolem nás jen jeden, co přepravoval prázdné sklenice a naznačil, že nás nemůže vzít. Načež na něj zařval jeden místní a přikázal mu, ať nás vezme - zadarmo. Začíná se nám tu líbit, ale opět se přemisťujeme, tentokrát na ostrov Bohol situovaný na jihovýchod od Cebu.

Žádné komentáře:

Okomentovat