Agus Caliente, město pod Machu Picchu (MP) je typický Špindlerův Mlýn po peruánsku. Všude samé hotely, restaurace, obchody. Plno turistů všude. I my byli v luxusním hotelu s luxusní snídaní. Vstup na MP jsme měli na dvakrát, jednu na 7 ráno, což byl okruh 3 s výstupem na horu Huyana Piccu a druhou v 11 ráno, což byl okruh 1, což jsou pouze terasy s panoramatickými výhledy na celé město.

První vstupenka, jak už jsem psal, byla zrušena z důvodu deště, který poškodil cestu. Docela mě to mrzelo, protože jsem se chtěl nejen pokochat, ale projít si i ty ruiny. Inu po snídani jsme vyrazili ještě na nákupy, kde se konečně Helena osmělila smlouvat. Poté už s Robertem na bus a hurá na MP.

Cesta byla klikatá a narazili jsme i na lidi, co si to dávali pěšky. Těsně před cílem už byla vidět ikonická hora a na místě bylo plno lidí. Prošli jsme vstupem a museli jsme vystoupit hodně schodů zase na terasy. Ono totiž, jak říká průvodce Roberto, každé incké město je do kopce. Po zdolání teras se nám naskytl úžasný pohled, který všichni znají. Čuměl jsem jak puk a opět měl nutkání skočit a letět nad tím městem.

Roberto nám říkal, že město bylo objeveno nějakým mladým klučinpu v roce 1912 a bylo totálně zarostlé. Ukazoval i fotky, jak vypadalo, než se do něj pustili archeologové. Do prací se dal nějaký americký archeolog, jehož jméno jsem zapomněl. Myslím, že více jak 5 let trvalo, než to město odkryli. Dále říkal, že název města je dle hory MP, nikdo neví, jak se jmenovalo, tak se pojmenovalo dle hory vedle. Roberto tak o tom mluvil jako o inckém starém městě. Ukazoval nám, kde bylo hlavní náměstí, kde se nacházela observatoř, chrám slunce a měsíce. Observatoř například není dostupná, byly to rozvaliny několika velkých kamenů. V MP také fungují nadále studny, 30 % vody už ale je jen pro MP, zbytek si bere město pod ním. A proč se město vystavělo takto? Prý kvůli materiálu, který je všude. Z bambusu pak dostavěli domy. V městě byly vidět domečky bez střechy, hlavní náměstí, úzké uličky, hlavní ulice se schody…vypadalo to magicky. A samozřejmě byli Inkové blíže bohům. Věřili, že svět je rozdělen na 3 úrovně - nebe, což reprezentoval kondor, země- reprezentována pumou a podzemí hadem. Tyhle 3 úrovně jsou velmi podobné starověku…náhoda?
Nemyslím si! Pak nám mluvil i o andském kříži, který je též založen na 3 úrovních - nebe, pozemský a snový.

MP jsme obdivovali a hodně fotili. Počasí nám přálo, krásně svítilo slunce a kochali jsme se nádherným výhledem. Byl jsem nadšený, v hloubi duše jsem se chtěl ale těmi starými uličkami projít. Nešlo mi jen o fotku, šlo mi o cítění té atmosféry. Ale důležité je, že jsem pro mě navštívil 3.novodobý div světa.

Po kochání jsme se rozloučili, Roberto nás hodil na vlak a odjeli jsme do Ollay, odtud nás odvezli do Cusca. Tímto náš 4denní Salkantay skončil a čekají nás ještě 2 dny v Cuscu a okolí.