Využil jsem toho, že konference se konala na Ukrajině a rozhodl se dát si zde týden dovolenou. Bohužel jsem trošku překalkuloval čas, jelikož nakonec mimo Černobyl jsem navštívil jen Lvov a Kyjev. Chtěl jsem i do jiných míst, nicméně logisticky to bylo velmi náročné. Například cesta do Umanu vlakem trvala 6 hodin, přitom je uprostřed cesty Kyjev-Lvov, která trvá též 6 hodin. Tolik oblíbený Tunel lásky je nejlépe dostupný autem, vlakem či busem by byla cesta časově velmi náročná a výlet za 3 tisíce jen na Tunel se mi dávat nechtělo. Tudíž nakonec jsem zůstal v Kyjevě a ve Lvově.

Říká se, že Lvov je město západní a moderní a připadáte si tam jak v západní Evropě. Musím napsat, že pravdu to má, i když Kyjev mi přišel mnohem více prozapadní, modernější a honosnější. Ve Lvově, kde jsem byl od neděle úterý, mě stihla jak krize únavy, že se mi nechtělo nic dělat, tak špatné počasí. Pršelo téměř celé pondělí, takže jsem si i trochu popracoval (ano, krize byla velká). Bydlel jsem v "hotýlku" Mini hotel freedom, což byly byty v podkroví domu. Nicméně pokud se chystáte do Lvova, velmi jej doporučuji. Úžasná snídaně, prostorný pokoj a centrum hned vedle a to za rozumnou cenu (pokud ale cestujete samy, vždy zaplatíte víc). A plusem bylo denně asi 120 schodů, což většinou hanili turisti s kufříkama na kolečkách, rozuměj Amíci. Ale zpět ke Lvovu.

Lvov je město celkem s malým centem, které projdete za odpoledne. Co mě ale nejvíc překvapilo, je ale chaotické uspořádání ulic. Měl jsem pocit, že to postavení prostě postrádá nějaký smysl. Některé kostely měly vchody absolutně mimo hlavní cesty, rynkem projížděla tramvaj, některé kostely se zjevily v zástavbě apod. Jinak je to ale město klidné s příjemnými lidmi a na rynku ani neotravují moc naháněči. Život tam tak na pohodu plyne, někdy až moc klidně. Navštívil jsem i pivovar s muzeem piva s ochutnávkou piva za pouhých 30 Kč (jednalo se ale o čtyři 2dcl). Na oběd jsem si první den dal menu, které posléze číšnice přede mnou schovala, a na podruhé jsem navštívil arménskou restauraci, která velmi potěšila. Ono restaurací z původního sovětského bloku je tu docela dost, zejména gruzínských. Lvov mě zase tolik nenadchl, slyšel jsem o něm samou chválu, ale je to takové město na 1 denní výlet.

Naopak Kyjev jsem si po pár dnech oblíbil. Město je to moderní, upravené a příjemné, alespoň centrum a jeho okolí. Zážitek je metro, kdy si koupíte žetony za 8 hřiven jeden a můžete jezdit, jak dlouho chcete (teda dokud nevyjdete z metra). Všechny stanice však při eskalatorech vypadají stejně, očekával bych více kreativy. Navštívil jsem i stanici Arsenalna, která je nejhlubší stanicí na světě, má 105 metrů hloubku. Ale skoro to nepoznáte, jak jsem psal, eskalátory a ty tunely jsou naprosto stejné. Nádherné jsou v Kyjevě kostely, asi nejhezčí je Korča blízko památníku Matky Ukrajiny, což je komplex několika kostelů s vysokou zvonicí uprostřed. Tu jsem navštívil rovnou dvakrát, protože při první návštěvě s Honzou jsme nestihli jeskyně. Pod komplexem se totiž nachází tunely, kde jsou pohřbeni mrtví a lidé se tam modlí. Tunely jsem proletěl docela rychle, bylo mi docela nepříjemné se tam cpát mezi lidmi, když se modlili. Atmosféra je tam tichá a posvátná. Mnoho kostelů však jak v Kyjevě, tak ve Lvově, zřejmě bylo na začátku postaveno jako katolické, hodně jich je v barokním stylu, je v nich mnoho soch a ikony zde byly dodány na silu, alespoň to tak působí. Korča je však pravoslavná.

Pokud jde o lidi, Kyjev je město mladých. Velmi málo důchodců jsem zde viděl. Je možné, že žijí na okraji. Mladí si vždy večer koupí chlast a jdou s přáteli popíjet na Majdan, či náměstí Nezávislosti, které je rozlehlé a bylo svědkem několika revolucí, význam má asi jako náš Václavák. Na rozdíl od Václaváku mi ale Majdan přijde sice menší, ale vzdušnější a živější, není tak ohraničen budovami. A kolem mladí Ukrajinci posedávají a plkají. Pohltí vás to.

Po Kyjevě jsem ušel celkově něco málo kolem 17 km, a popravdě mě to velmi bavilo, Kyjev je docela kopcovité město, takže vůbec ne "cyklo friendly". Nejde totiž o malé kopečky, ale někdy o docela prudké kopce. Takže se člověk nenudí tím, že by šel furt po rovině. Jak v Kyjevě, tak na ve Lvově milují kávu, kaváren je tu spousta na každém kroku a i já si sedl na pidi zahrádku u jedné. Voda zdarma a káva s mlékem na naše za 25 korun. Když je člověk najedený, hezky se mu šlape a do toho si dá dobré a levné kafe, hned je na světě lépe. Plusem bylo i počasí, které vyšlo. A naposled bych jen zmínil mé ubytování na poslední 3 dny. Objednal jsem si byt na airbnb, který na první pojled vypadal docela strašidelně. On taky ten barák byl děsivý též. Byt byl temný a děsivě tichý, musel jsem spát u otevřeného okna a slyšet aspoň trochu zvuky ulice, abych vůbec usnul. Jednu noc mě vzbudilo mňoukání koček a všechny 3 noci jsem neměl moc dobré sny. Jsem rád, že už jsem pryč.