sobota 1. července 2017

Na skok v Judee

Jelikož byl čtvrtek, noc před svátečními dny, hostitelé vyšli do ulic s tím, že bychom měli vyrazit taky. Protože jsme vstávali ve 2 ráno z důvodu zájezdu na Masadu a Mrtvé moře na sledování východu slunce, s díky jsme odmítli. Opět jsme odpadli asi po desáté hodině do říše snů. Mně se ale dobře nespalo. Hostitelka v noci pekla muffiny na zítřejší párty na střeše, dělala binec a neustále rozsvěcovala a zhasínala. Pak zazvonil budík ve 2 a jak jsme se chystali, dorazil druhý hostitel, vysmátý jak lečo a šel spát.

My vyrazili k hostelu Abraham, od kterého jsme si pořídili zájezd. Odjezd byl opožděn asi o 20 minut, což nás stálo pozorováni východu slunce přímo ze starobylé pevnosti. Masada se nachází na obrovském kopci a cesta nahoru je asi 2 km, ovšem do brutálního kopce. Výšlap však sice opět vyzkoušel naše fyzické možnosti, ale šlo se docela dobře, nebylo takové vedro. Asi 5 minut před koncem se najednou vylouplo slunce zpoza hor a začalo se odrážet v pozůstatcích Mrtvého moře. Výhled na okolní krajinu byl dech beroucí, dole se nacházelo dno vyschlého moře, vysoké kopce a kamenné pozůstatky římského opevnění, kdy Římané okupovali Masadu. Ta nikdy nepadla a má pro Izraelce důležitý význam neporazitelnosti a že Izrael nikdy nepadne. Masada jako taková není rozlehlá, ale překvapilo mne, že jsem tam našel ruiny asi 5 lázní a bazénů. Dříve zde asi bylo více vody než dnes. Poté, co jsme prošli troskami bývalé pevnosti jsme se odebrali dolů. Cesta ubíhala rychleji, ale v tom horku a na malých kamenech to nebylo nic příjemného.

V ceně zájezdu jsme ještě měli přírodní rervaci Ein Gedi, což je oáza v Judských horách s mini vodopády. Tam jsme se trochu osvěžili v pidi jezírkách a pak už následovalo Mrtvé moře. To bohužel ustupuje každým rokem o 1 metr. To šlo poznat i kolem silnice, kde jsme viděli opuštěné plážové resorty. My navštívili taky jeden, protože veřejné pláže jsou docela nebezpečné. Člověk se totiž může propadnout do hluboké díry, když se prochází po dni, které zůstalo, co moře opadlo. Trochu pohyblivý písek, ale zůstanete uvězněni v léčebném bahně. Smrtící bahno!

Mrtvé moře je nejlepším mořem na válení. Člověk se položí na hladinu a relaxuje. Nebezpečím je si vody loknout, protože vás 1 šálek může zabít. Proto je zakázáno ležet na břichu. Průvodce nám řekl, že kvůli nízkému položení hladiny se člověk nemusí moc mazat. To není tak docela pravda, ja si během té hodiny spálil záda, pravda ne tolik. Nahodil jsem na sebe i léčivé bahno od hlavy až k patě. Foto bohužel není, protože jsem měl zasviněné ruce. Logika.

Odpoledne už patřilo relaxu. Ovšem podařil se mi husarský kousek usmlouvat cenu malého svícnu ze 120 šekelů na 20. Prodavač byl ze mne zoufalý, dokonce mi řekl, že přece musím nabídnout více. Já ten svícen ale nechtěl, takže pořád jsem trval na svých 20 šekelech. Když cena spadla na 50, proběhla výměna názorů a já odešel, pak mě zavolal, že mi to za 20 dá! Takže základem je neprojevit o tu věc zájem, oni to poznají a s cenou moc nehnou.

Peťa nám pak večer vyprávěla, jak jela ona na Mrtvé moře, protože měla jiný zájezd než my. Zřejmě si sedla do jiného autobusu, který ji dokonce vzal do Jericha!! Tam, kam jsme se s Terkou nedostali ani na druhý pokus a ona tam ani nechtěla. Říkala ale, že toho moc neviděla. U Mrtvého moře byla pak pozorností jak muslimských mužů, tak žen. Hlavně že se vrátila v pořádku zpět, teda úplně ne - spálená je jak rak.

Zbývá poslední zastávka - Tel Aviv.

Žádné komentáře:

Okomentovat