pátek 5. října 2012

Oskubane kachny

Pokracujeme v navsteve pamatek,dale jsme navstivili Bilou Dagobu s nadhernym a klidnym parkem, kde se ani nevyskytovali davy. Prosli jsme jej krizem krazem a narazili na namesticko, kde byly zvony a stromy, na ktere jsme si mohli povesit prani. Nasli jsme vsak obchod, kde jsme trosku provetrali nase penezenky a utratili strasne moc penez za suvenyry. Inu, pokud chcete kupovat suvenyry v Cine, zajdete si do kramku u Bile Dagoby, maji tu sosky za velmi levne ceny. Utratili jsme tolik, ze nam nezbylo ani na pekingskou kachnu a vratili jsme se tedy pro penize do hostelu.
Rozhodli jsme se vydat ochutnat tu slavnou pekingskou kachnu. Byla nam doporucena zapadla restaurace, ktera vypadala docela luxusne a kachna tez nebyla zase levna, stala 140 Y. Inu, jako spravna jedlickarna jsme si vsak objednali jidla navic, takze nakonec z nas dostali 250 Y {nastesti dohromady} a oskubali nas jako tu kachnu. Kachna nebyla moc chutna, museli jsme jist i paraty a kuzi a mastna byla docela dost. Zlata kachnicka se zelim a knedlikem. Nastvani a trochu prezrani jsme se odebrali na hostel. Vecer jsme jeste navstivili Olympijske mesto, kde jsme se vyfotili u Ptaciho hnizda a plaveckeho stadionu a dokonce se s nami vyfotili i CInani, pro ktere jsme byli za hvezdy. Inu, jsme tu proste exoti. Uz me to napriklad trochu obtezuje, jak na me stale ziraji. Vecer jsme opet sedli do bistra. V TV vsak byla nejaka mistni telenovela, takze mistni bistroman si nas vubec nevsimal. Misa i Jakub si dali dalsi jidlo, jakoby jim ta kachna nestacila.
JInak Misa si neustale stezuje, ze nechceme jist cinske jidlo. Na jednu stranu ma pravdu, ale na druhou stranu cinskeho jidla jime docela dost a holt nejsme jako ona, ktera ji petkrat denne. Mne i bratrovi staci jist i jednou, dvakrat denne, ci se najist az vecer a Misa to holt nezvlada. Na to, aby si vsak zasla nekam na jidlo, tak to se ji nechce. Sud jak bud...

Žádné komentáře:

Okomentovat